Životní situace - Invalidita a žádost o invalidní důchod

Invalidní důchod je dávka důchodového pojištění podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy dávka, která souvisí s pojmem invalidita a na kterou má nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem.

Od 1.1.2010 došlo k novému vymezení invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou došlo zároveň k nahrazení dvou dávek (plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu) dávkou jedinou (invalidním důchodem prvního až třetího stupně), jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se zároveň k 1.1.2010 transformovaly do invalidního důchodu prvního až třetího stupně.

Podle zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:

• o 35 % až o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• o 50 % až o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Výše invalidního důchodu

Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry.

Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.

Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:

• u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně - 0,5 %,
• u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně - 0,75 %,
• u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - 1,5 %.

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.

Do 31.12.2009 se tato doba hodnotila jako doba pojištění v celém rozsahu. Od 1.1.2010 jsou pravidla zápočtu dopočtené doby přísnější - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.

Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2017:

Muž narozený 18.5.1955 požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tj. od 7.1.2017. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod z důvodu invalidity třetího stupně. Před vznikem invalidity získal 43 let a 360 dnů pojištění.

Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození.

Důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1955 je 62 let a 8 měsíců, dopočtená doba žadatele je tedy od 7.1.2017 do 17.1.2018, tj. 377 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 45 let.

Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2016, činí 32 000 Kč.

Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se stanoví takto:

• částka 12 423 Kč náleží v plné výši,
• k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 Kč a částkou 12 423 Kč, tedy 26 % z částky 19 577 Kč, což je po zaokrouhlení 5 091 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 17 514 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra 67,5 % výpočtového základu, tj. 11 822 Kč.

Spolu se základní výměrou, která činí 2 550 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod ve výši 14 372 Kč měsíčně.

Žádost o invalidní důchod může podat:

• oprávněná osoba,
• opatrovník oprávněné osoby (jejíž svéprávnost byla omezena v takovém rozsahu, že není schopna v této věci samostatně právně jednat).

Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:

• nedosáhl ještě 65 let,
• stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,
• získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• nesplnil podmínky na řádný starobní důchod,
• nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:

• do 20 let méně než jeden rok,
• od 20 let do 22 let jeden rok,
• od 22 let do 24 let dva roky,
• od 24 let do 26 let tři roky,
• od 26 let do 28 let čtyři roky,
• nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity.

Od 1.1.2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.

Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření, ze zákona zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění.

Nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Bývalý poživatel tohoto invalidního důchodu musí o starobní důchod požádat a v žádosti musí uvést, zda žádá starobní důchod přiznat ve výši invalidního důchodu, který pobíral (pak musí souhlasit s převodem 60 % naspořených prostředků do státního rozpočtu), nebo zda má být výše starobního důchodu stanovena s přihlédnutím k jeho účasti na důchodovém spoření.

Žádosti o důchod sepisují okresní správy sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražská správa sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ"), příslušné podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

V rámci řízení o invalidní důchod se žádné správní poplatky nehradí.

Rovněž případné ověření pravosti listinných dokumentů (pořízených opisů podle originálu) předkládaných spolu se žádostí o důchod provádí bezplatně příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Rozhodnutí o přiznání dávky je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

Kromě sepsání žádosti o důchod, jejího vybavení potřebnými doklady a ověření podpisem, se požaduje podrobit se nezbytnému vyšetření zdravotního stavu.

Ve výjimečných případech může být žadatel vyzván k součinnosti při šetření neprokázaných dob pojištění.