Historie po sloučení

Historie po sloučení

Nastavení velikosti písma
Zmenšit písmo o 10%
Zvětšit písmo o 10%
◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK

HISTORIE PO SLOUČENÍ

Ke spojení obou obcí Velké a Malé Lhoty došlo v roce 1980. Obce mají společný obecní úřad se sídlem ve Velké Lhotě. Mají společné obecní zastupitelstvo, které má 9 členů a starosta obce je pro výkon funkce uvolněn.

Život obcí se od minulého popisu začal měnit až po roce 1945, hlavně v souvislosti se socializací vesnice. Ve Velké Lhotě bylo v roce 1953 založeno menšinové JZD, které se brzy rozpadlo. Nové družstvo založené dle nových stanov vzniklo v roce 1957 a samostatně hospodařilo do roku 1974. V tomto roce došlo ke sloučení a stalo se součástí JZD Podlesí se sídlem ve Valašském Meziříčí. V Malé Lhotě bylo JZD založeno roku 1958, ale již po čtyřech letech bylo připojeno k JZD Bystřička. K nové změně pak došlo v roce 1972, kdy byly výše položené pozemky a farma připojeny k JZD Podlesí. V revolučním roku 1989 došlo k rozložení a postupnému zániku družstev v obou obcích. Pozemky byly předány k užívání majitelům. Největším podnikatele v zemědělství na Velké Lhotě je pan Zdeněk Zajíček. Krajina je udržována a obhospodařována. Výstavbou nových domů mění obce valašský ráz a starých dřevěných domů je poskrovnu. Jsou převážně využívány k rekreačním účelům. Z památkových budov je na Velké Lhotě dřevěný kostel z doby toleranční a na Malé Lhotě dřevěná zvonice. Dominantou obce je 35 m vysoký stožár eurotelefonního převaděče na kopci Vrchhůra. Obce mají své vlastní vodní zdroje a rozvody vody, které spravuje obec.

V obou částech obcí pracují spolky hasičů a myslivců, na Velké Lhotě sportovní klub kopané. Dále zde pracují dvě skupiny červeného kříže. Po stránce náboženské jsou obce odlišné tím, že na Velké Lhotě jsou občané vyznání evangelického a katolického. Evangelíci mají vlastní dřevěný kostel, ve kterém se konají bohoslužby a akce Českého evangelického sboru. Katolíci nemají vlastní kostel a patří do farnosti veselské. Na Malé Lhotě převažuje náboženské vyznání k katolické. Katolický kostel zde není a farníci patří do farnosti veselské, kde navštěvují bohoslužby. Ze starých zvyků se zachovaly hody, vodění medvěda (Malá Lhota), mikulášské a vánoční oslavy. Každoročně se zástupci obcí zúčastňují sjezdu Lhot.

Přes obce vede několik značených turistických cest do Valašského Meziříčí, Rožnova, Vsacký Cáb, přehradu Bystřičku. V době zimní vedou po hřebenech stezky pro lyžaře běžce v době letní se terén využívá k pořádání automobilových soutěží („Valašská Rallye“) a ke sportování na horských kolech. Ke sportu je využíváno hřiště na kopanou ve Velké Lhotě.

V katastru obcí se vyskytuje množství vzácných ptáků, drobných živočichů a vzácné flóry. Nachází se zde velká rozloha lesů jehličnatých (smrk, jedle, bor a modřín) a část lesů smíšených. V současné době jsou porosty napadány škůdci, převažuje kůrovec, který napadá a ničí hodně porostů. V katastru je množství luk a pastvin, orné půdy zde mnoho není. V chovech domácích zvířat převažují drobné chovy králíků, slepic, krůt, kačen, holubů, dále pak prasat a koz. Samostatně hospodařící rolníci chovají převážně hovězí dobytek a prasata. V důsledku nezájmu o vlnu a maso vymizel tradiční chov ovcí.

◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK