Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Anketa

Těšíte se na jaro?

Celkem hlasů:
1457
Hlasování začalo:
1. 12. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Svátek

Svátek má Cecílie

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 76
TÝDEN: 595
CELKEM: 133156

Obsah

TOMÁŠ BALETKA: VELKÁ LHOTA

Obec leží asi 9 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí na hřbetu západní části Vsetínských vrchů, rozkládá se mezi Vrchhůrou (692 m) a Ostrým vrchem (673 m). Horní konec leží v nadmořské výšce 540 m a dolní konec v nadmořské výšce 360 m. Vesnicí protéká Dědinský potok, vlévající se do údolní nádrže Bystřičky. V r. 1991 zaujímal katastr obce rozlohu 709 ha a žilo zde 324 obyvatel v 89 domech. V r. 2001 ve Velké a Malé Lhotě žilo 406 osob v 121 domech.

V nejstarších historických pramenech se název vsi objevuje v těchto formách: Stachowa Lhota (1411), Lukanowa Lhota (1505), ves Lukaniowu Lhotu (1535), Chmelowa Lhota (1594), německy Gross Lhota (1675), česky též Hrubá Lhota (1846), Velká Lhota (1872). Název Velká Lhota se objevuje asi od r. 1635.

Názvy polních tratí jsou Třískalka (bývalý vrchnostenský les), Prašivec (obecní březí a pole), Nadevsí, Padělka, Videčka, Sedliščka. Osady a usedlosti roztroušené po pasekách jsou známy pod názvy U Pavlů, U Malíků, Paseky, Futurky, Darebňa, Na Kopečku, Na Rovni aj.

Na nejstarší známé pečeti obce je v pečetním poli sekera (či motyka?) překřížená širočinou a kolem nich čtyři hvězdičky.

Půdorys vesnice ukazuje na její vznik v období německé lánové kolonizace s charakteristickým uspořádáním gruntů typickým pro lesní lánové vsi. Poprvé se uvádí r. 1411 jako Lhota Stachova. V r. 1516 bylo v Lukáňově Lhotě 5 usedlých, 1 pustý grunt a fojtství. V r. 1621 se poddaní ze Lhoty pod vedením fojta Vantucha zúčastnili tzv. valašských povstání. V r. 1675 bylo na Velké Lhotě fojtství, 8 gruntů a 17 chalup. Podle urbariální fase byl zde r. 1775 fojt, 5 celoláníků, 2 půlláníci, 11 chalupníků na poddanské půdě, 20 chalupníků na obecním a 8 na panském.

Po zániku patrimoniálního zřízení náležela Velká Lhota v l. 1849–1960 k politickému okresu Valašské Meziříčí a v oblasti soudní správy k soudnímu okresu Valašské Meziříčí. Od r. 1960 je součástí okresu Vsetín.

Správu obce vedl zpočátku fojt. R. 1516 byl zde fojtem Jakub Chmel. R. 1571 Řehoř, starý fojt z Chmelovy Lhoty, učinil frejmark (výměnu) s Vaškem Gerlovým z Veselé, postoupil mu fojtství velkolhotské a Vašek odevzdal zase Řehořovi svůj grunt ve Veselé. Úloha fojta v obecní samosprávě začala být omezována asi od počátku 15. století, kdy fojtovo místo zaujal purkmistr a konšelé.

Ze spolků působila v obci místní Domovina domkářů a malorolníků, Místní družina katolických zemědělců československých, místní jednota Československého svazu hasičstva založená v r. 1935, místní organizace Odborové jednoty republikánských zaměstnanců a také divadelní kroužek. Z politických organizaci zde působila agrární strana.

Školní mládež z Velké Lhoty musela zpočátku docházet do Veselé, což s sebou neslo řadu komplikací, zvláště v zimě. V r. 1849 proto najali občané jizbu na horním konci vsi, v r. 1857 pak byla koupena obcí chalupa a upravena na školu. V r. 1868 byli vyškoleni z obce evangelíci, kteří si zřídili konfesionální školu v Bystřičce v Okluku. V r. 1895 byla odevzdána do užívání nová školní budova, škola byla v l. 1922–1923 rozšířena na dvoutřídní a byla přistavěna obecní kancelář. V r. 1978 byla škola zrušena, takže děti musely dojíždět do základních škol většinou ve Valašském Meziříčí. Na žádost občanů byla v r. 1921 zřízena další škola U Pavlů, umístěná v domku čp. 90 na pasekách. Fungovala jako expozitura velkolhotské školy až do r. 1977.

Převažujícím zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství. Jako doplňkový zdroj obživy si sedláci zařizovali na svazích Vsetínských vrchů paseky, z nichž vznikla později samostatná hospodářství. Kolem r. 1670 zde byly tři paseky, na nichž jejich majitelé „seděli”. Paseky „při živnosti” mělo šest velkolhotských sedláků a rovněž i fojt Martin Vanduch, který měl navíc kus lesa a malý rybníček. Paseky měli i další velkolhotští usedlíci, šest pasek bylo Pod Ostrým. Celkem bylo na území Velké Lhoty 18 majitelů pasek. R. 1717 bylo na Velké Lhotě shledáno už 6 pasekářských usedlostí. R. 1900 zaujímal katastr obce 705 hektarů a obec měla: 285 ha polí, 68 ha luk, 253 ha pastvin, 71 ha lesů, 10 ha zahrad. Rolníci chovali 24 koní, 334 kusy hovězího dobytka, 26 kusů ovcí a 104 kusy bravu.

JZD vzniklo r. 1953, ale brzy se rozpadlo. Nové družstvo bylo založeno r. 1957. R. 1974, se stalo součástí JZD Podlesí se sídlem ve Valašském Meziříčí. Pozemky družstva převzali po rozpadu družstva Podlesí po r. 1990 původní majitelé. Budovy a zařízení na Velké Lhotě získala Vema, s. r. o., Kroměříž, která tu provozovala do poloviny 90. let pilu.

Vedle zemědělství se obyvatelé živili v 19. století. podomáckou výrobou perleťových dýmek, obušků a metel. Někteří chodili zedničit na stavby do Valašského Meziříčí a Ostravy a do služby. V obci byl 1 mlýn a vodní pily. R. 1924 byly v obci tyto živnosti: kovářství, pila, hostinec, kolář, obchod se střižním zbožím a 2 obuvníci, později ještě vznikly další, a to košíkářství, krejčovství, stolařství, tkalcovství a vodní pila. Někteří občané dojížděli za prací do okolních průmyslových závodů, zejména do Valašského Meziříčí a Vsetína. Zemědělský charakter si obec zachovala i ve 2. polovině 20. století. V šedesátých letech pracovalo v zemědělství 50 % občanů. V obci byl pouze kamenolom pro těžbu kamene na výrobu brusných kotoučů. V 90. letech byla provedena oprava budovy bývalé školy (sídlo obecního úřadu), po povodních v r. 1997 byly opravovány komunikace, rekonstruováno osvětlení a místní rozhlas.

Památnou budovou je evangelický sbor, postavený r. 1783 bez věže krátce po vydání tolarenčního patentu. Nad vsí stojí u cesty na kamenném podstavci kříž.